Vlna a její vlastnosti

Jedním z nejstarších materiálů je čistá ovčí vlna. Vlněné vlákno má jedinečné vlastnosti. Základní stavební látkou vlny je keratin - nerozpustná bílkovina, z níž se také tvoří naše nehty a vlasy. Skládá se z tisíců šupinovitých buněk, které se překrývají jako tašky na střeše. Vytvářejí tak neproniknutelnou izolační hráz proti změnám teploty a chrání nejen před chladem, ale i před teplem z vnějšího prostředí. Jinou pozorovatelnou vlastností vlny je její hygroskopičnost. Je schopna pohlcovat vodu až do 50 procent své hmotnosti. Přitom zůstává na dotek suchá a vlhkosti se snadno zbaví, jakmile okolní prostředí přestane být mokré. Proto oděv z vlněné látky také výborně pohlcuje pot z těla a vypařuje ho do okolí. Pro srovnání: bavlna pohltí vodu jen do osmi procent své hmotnosti a syntetické vlákno jen do necelých tří procent. Vlna příznivě ovlivňuje spánek a celkovou relaxaci těla. Speciální technologie výroby ovčího rouna vytváří vynikající schopnost, která byla nazvána termínem "SUCHÉ TEPLO". To znamená, že si tělo udržuje svou teplotu a vůbec se nepotíte.

Vlna má blahodárný účinek na lidský organizmus.

Historie

Pružné a odolné vlákno ovčí vlny šatí lidstvo již přes deset tisíc let. Ovčí vlna má unikátní vlastnosti i široké možnosti využití. Žádnému jinému textilnímu materiálu se zatím ovčí vlnu nepodařilo nahradit. Hydroskopičnost jakožto významnou vlastnost vlny znaly a využívaly už mnohé starověké kultury. Číňané ve vlně uchovávali led za velkého tepla. Nomádi v pouštích Předního východu nechali na poušti do vlny nasáknout noční rosu a ráno z ní tuto cennou tekutinu ždímali. Navíc, když se z vlny vlhkost vypařuje, uvolňuje vlna teplo, což je vlastnost, kterou se dnešní textilní návrháři snaží využít v nových tkaninách. První textilní manufakturu, kde zpracovávali vlnu, založili Římané už v 50. letech n. l. ve Winchesteru.

Stříž

Ovce stříháme jednou za rok a to metodou rychlostříže elektrickými střihacími strojky. Ostřiháním jedné ovce získáme rouno, které váží čtyři až pět kilogramů. Vlna, kterou z našich oveček ostříháme je ve třídě 2, jemnost 26-32 µm, s délkou potní vlny 4,5 – 8,5 cm, ve stupnici klasifikovaná jako B-C. Vlna se liší podle toho, z které části těla pochází. Zkušený odborník dokáže ostříhat ovci za tři minuty a zopakovat tento úkon sto padesátkrát za pracovní den. Pro zajímavost, mistr světa v tomto oboru ( z Nového Zélandu) dokáže ostříhat 15 ovcí za 12,38 minut, čili v průměru 51 sekund na 1 ovci.

Zpracování

Ostříhaná ovčí vlna se ihned pere, protože ze srsti je třeba odstranit tuk a nečistoty. Je to důležitý proces. Čistá ovčí vlna má barvu slonové kosti. V továrnách pro zpracování vlny se vlna bělí, aby mohla přijmout jakýkoli barevný odstín, pak se rozvolňuje a urovnává a nakonec zpracovává jedním ze dvou odlišných způsobů. Jedním je mykání. Tento proces vlnu promění v tenký jednolitý plát. Ke spřádání se tento plát rozdělí na tenké proužky, které se třou, skrucují a vytahují, aby vytvořily nit. Krátká vlákna se mykají, z dlouhých se vyrábí nit zvaná česaná příze. Nitě z mykané příze jsou těžké a jejich vlákna jsou neuspořádaná. Látky z nich jsou na pohled hrubé a jejich povrch není celistvý. Druhým způsobem zpracování je česání, při němž se vlákna češou a krátká se oddělují od dlouhých. Při spřádání pak stroje urovnávají dlouhá vlákna jedním směrem. Nit, která vzniká, prochází několika stroji, až dosáhne požadované jemnosti.

V poslední době dochází k návratu ručního zpracovaní vlny, předení a spřádání zejména při rozšiřování ekologických forem hospodaření. Čistou a usušenou vlnu (obr.1) se zpracovává vyčesáváním - kramplováním, kdy vlnu pozbavíme všech nečistot (obr.2). Dle potřeby barvíme (obr.3) a spřádáme na kolovrátku (obr.4 a 5). Kolovrátek je jednoduché mechanické přádelnické zařízení, které slouží k tvorbě vlněné příze. Ručně předená vlákna se získávají na kolovratu kroucením a jako příze se navíjí na cívku, posazenou na vřeteně se šlapacím pohonem. Princip je podobný jako u šlapacího šicího stroje. Předení na kolovrátku představuje soukání z připraveného rouna, při němž se vlákna roztahují do požadované síly, současně se zkrucují a vzniklá příze se navíjí na cívku, nasazenou na nohou poháněném kolovrátku.

Nesmíme zapomenout ani na jednu z nejdůležitějších vlastností vlny: schopnosti zplstnatět. Plst se vyrábí valchováním. Šupinky, z nichž se skládá vlněné vlákno, se třením těsněji navzájem spojí, takže z nich vznikne látka mnohem hustší, soudržnější a těžší.

Římané plst používali na krunýře a mnohem později se z ní začaly zhotovovat klobouky, které nosili i zdejší horalé. Ti z plstě vyráběli i kalhoty (nogavice), pláště (gunia) a vesty (bruclik).

Gorolski kroj – plstěné kalhoty, kabát i klobouk.

Pro zajímavost - plst si vysoce cení i kočovníci ve Střední Asii. Vyrábějí z ní přikrývky na koně a velbloudy, a dokonce i stany, které je účinně chrání před zimou a dešťem. Plst se také široce používá v průmyslu a stejně jako u jiných výrobků z vlny se jejího úplného nahrazení umělými materiály jen tak nedočkáme. K tomu se váže i výtvarná technika plstění.

Využití vlny

Má jedinečné vlastnosti a proto má široké využití.

• Používá se také jako izolace do srubových a roubených obvodových stěn. Ovčí vlna je jedinečným izolačním materiálem, který nepochází z kamene ani umělých či celulózových vláken, nýbrž z vláken bílkovinných. Díky jedinečnosti surových vláken ovčí vlny je i konečný produkt izolačním materiálem s jedinečnými stavebně-fyzikálními vlastnostmi. Další dobrou mechanickou vlastností vlny, je její schopnost zachovávat trvale pružnost. Což umožňuje použití i v obtížně přístupných místech. Její izolační vlastnosti chrání veškeré obytné prostory jak v létě před přehříváním, tak v zimě před promrzáním bez nutnosti přílišné masy stavebního materiálu. Zůstávají příjemně chladné a vzdušné. To vše má samozřejmě vliv na dobré prostorové klima. Ovčí vlna je materiál prodyšný. Nebrání tak přirozenému klimatizačnímu účinku.
  
• Tepelnou vodivost všeobecně velice negativně ovlivňuje vlhkost. Výhodou ovčí vlny je její hygroskopičnost. Ovčí vlna reguluje vlhkost vzduchu v místnosti, díky schopnosti dle potřeby navázat na sebe vodu. Množství vody může dosáhnout 30 až 35% vlastní váhy bez ztráty izolačních vlastností. Přebytečná vlhkost je vstřebána přímo vlákny a může být následně zase uvolněna. Zároveň je ovčí vlna k vodě rezistentní. Po pohlcení vlhkosti si zachovává svůj objem.
• Ovčí vlna má ještě jednu neopomenutelnou přednost - bílkovinná vlákna netvoří živnou půdu pro plísně. Proto také ovčí vlna nemusí být nijak proti plísním chráněna.
• Ovčí vlna se používá i jako akustická izolace.
• Při praní vlny se také získává vedlejší produkt široce používaný v kosmetice - lanolin.
• Z ovčí vlny se také získává tolik v kosmetice důležitý keratin. Získaná jemně žlutá tekutina se používá v šampónech, maskách, kondicionérech, produktech pro konečnou úpravu a v celé řadě produktů pro péči o pleť.
• V neposlední řadě je tady textilní průmysl kde má ovčí vlna a výrobky z ní široké a nepostradatelné zastoupení.



Produkty


www.vlnenka.cz